Z historie Psychologického ústavu FF MU

Významné události v historii Psychologického ústavu

  • od r. 1919 – výuka psychologie na Filozofické fakultě MU
  • 5.5.1925 – podává Rostohar vedení Filozofické fakulty podnět na osamostatnění psychologie jako oboru
  • 12.6.1925 – na schůzi profesorského sboru byl jednomyslně schválen návrh prof. Rostohara na osamostatnění psychologického ústavu
  • 16.6.1925 – odeslání návrhu na osamostatnění psychologického ústavu na Ministerstvo školství a národní osvěty
  • 25.6.1925 – "Přihlížejíc k podanému návrhu svoluje ministerstvo školství a národní osvěty, aby oddělení pro experimentální psychologii při filosofickém semináři se osamostatnilo a aby se jmenovalo "psychologický ústav"."
  • 1926 – uvedení Psychologického ústavu v seznamu přednášek 
  • 1927 – Univerzita odkupuje Rostoharovu kolekci experimentálních zařízení za celkovou sumu 30 000,- Kč ve třech splátkách. O zakoupení přístrojů projevila zájem i Filosofická fakulta University Karlovy v roce 1919 a to z podnětu prof. Krejčího. Rostohar nabídku nepřijal.
  • 3.5.1927 – schváleny Stanovy Psychologického ústavu Ministerstvem školství a národní osvěty „Účelem psychologického ústavu jest, jednak vzdělávat své členy k samostatné práci vědecké v psychologii metodami experimentálně empirickými, jednak však odborně připravovati posluchače filosofické fakulty k učitelství na středních školách.“ (cit. dle Stanov Psychologického ústavu ze dne 3. 5. 1927)
  • 9. 6 . 1928 – Psychologický ústav FF MU navštívil prezident T. G. Masaryk, s nímž se M. Rostohar osobně znal meziválečné období – vznik brněnské psychologické školy (viz dále)
  • 1939–1945 – uzavření českých vysokých škol nacistickými okupanty, mnozí psychologové byli pronásledováni (např. R. Konečný́ byl vězněn, M. Rostohar se zachránil útěkem na podzim roku 1942 před zatčením gestapem a zapojil se do partyzánského odboje v rodné Jugoslávii)
  • po roce 1945 – obnovení univerzitního Psychologického ústavu probíhalo rychlým tempem
  • po roce 1948 – s nástupem komunistického režimu dochází k úpadku psychologie jako vědy, výuka psychologie byla idealizována podle sovětských učebnic, psychologie byla nahrazována studiem vyšší nervové činnosti (orientace na učení I.P. Pavlova) a oficiálně přiřazována k pedagogice, vylučovalo se z politických a náboženských důvodu
  • po roce 1956 – v době ideologického uvolnění dochází k novému nástupu samostatné psychologie, zároveň probíhá renesance sovětské psychologie
  • po roce 1968 – marxistická psychologie jako jediná správná
  • 1970 – R. Konečný́ byl nucen odstoupit z vedení katedry psychologie, členové katedry si zvolili J. Švancaru, kterého po několika měsících na příkaz stranických orgánu vystřídal J. Sedlák
  • komunističtí ideologové položili základy autoritativního a totalitárního myšlení, někteří psychologové byli z politických důvodu vězněni ci sledováni a vyšetřováni státní policií
  • po revoluci v roce 1989 – uvolnění, příliv informací a vlivu ze zahraničí
  • 25. 9. 1996 – Osobnost v dimenzích poruchové a neporuchové činnosti – konference k nedožitým 90. narozeninám prof. PhDr. Roberta Konečného, CSc. (pořádaly psychologické ústavy FF MU a AV CR)
  • 23. 10. 1998 – sympozium „Mihajlo Rostohar (1878-1966) v tradici celostní a experimentální psychologie“ (uspořádal Psychologický ústav FF MU ve spolupráci s Rektorátem MU a CMPS)
  • 9.11.2006 – konference k 80. výročí založení Psychologického ústavu
  • 10.5.2016 – oslavy 90. výročí založení Psychologického ústavu