Psychologie zdraví a nemoci
Psychologii zdraví schválila jako vědní disciplínu Americká psychologická asociace (American Psychological Association, APA) v r. 1978 (Snooks, 2005). Oficiální vědeckou platformou Společnosti pro psychologii zdraví při APA (Society for Health Psychology) je časopis Health Psychology. V r. 1986 vznikla Evropská společnost psychického zdraví (European Health-Psychology Society, EHPS). V ČR je činná Sekce psychologie zdraví při ČMPS.
Psychologie zdraví je věda na pomezí mnoha vědních disciplín. K přesnějšímu vymezení psychologie zdraví a příbuzných vědních oborů můžeme využít schéma Kapteina a Weinmana (2004), viz Obrázek.
Kebza a Šolcová (2000) chápou psychologii zdraví jako systematickou aplikaci psychologických poznatků do oblasti zdraví, nemoci a systému zdravotní péče. Křivohlavý (2009) zdůrazňuje, že psychologie zdraví se zaměřuje na relativně zdravé jedince, kteří jsou z psychologického hlediska v mezích normálu a nemají psychiatrické obtíže. Vymezuje tuto vědní disciplínu jako obor, který se zaměřuje na předcházení zdravotním těžkostem, udržování dobrého zdravotního stavu, posilování zdraví (health promotion), podporu zdraví (health enhancement), utužování zdraví a psychické povzbuzování zdraví. Autor také zmiňuje, že psychologie zdraví se snaží budovat své teorie i svou poznatkovou základnu vědeckými způsoby, snaží se tedy pracovat dle zásad vědecké práce a k tomuto účelu využívá poznatků z obdobně zaměřených prací (např. z behaviorálního zdraví, lékařské psychologie, klinické psychologie, psychosomatické medicíny apod.). Dále shrnuje hlavní cíle psychologie zdraví: budovat teorii zdravého jednání a chování člověka a získávat solidní poznatky z oblasti psychologie – na jedné straně o tom, co naše zdraví posiluje, a na druhé straně o tom, co našemu zdraví škodí. Matarazzo (1980, 1982, dle Kaptein & Weinman, 2004) nabízí definici psychologie zdraví, kterou zároveň vymezuje její čtyři hlavní oblasti. Psychologie zdraví je podle něj „soubor specifických vzdělávacích, vědeckých a odborných příspěvků psychologických věd sloužící k:
- podpoře a udržení zdraví,
- prevenci a léčbě nemocí,
- identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví, nemoci a dalších dysfunkcí,
- analýze a zlepšování zdravotní péče a utváření zdravotnické politiky“.
Literatura použitá v textu:
Kaptein, A. A., & Weinman, J. (2004). Health Psychology: Some Introductory Remarks. In A. A. Kaptein & J. Weinman (Eds.). Health Psychology(pp. 3-18). Oxford: The British Psychological Society and Blackwell Publishing Ltd.
Kebza, V., & Šolcová, I. (2000). Retrospektiva, současnost a perspektivy psychologie zdraví. Československá psychologie, 44,309-317.
Křivohlavý, J. (2009). Psychologie zdraví.Praha: Portál.
Snooks, M. K. (2005). Health Psychology. Choice, 42, 1507-1521.
Pracovní skupina psychologie zdraví na Psychologickém ústavu FF MU je činná od r. 2005 a věnuje se v rámci řešených projektů především identifikaci korelátů chování souvisejícího se zdravím adolescentů i dospělé populace a korelátů úspěšné pooperační adaptace pacientů s kardiovaskulárním onemocněním.
Členové pracovní skupiny psychologie zdraví
PhDr. Jaroslava Dosedlová, PhD.
doc. PhDr. Iva Burešová, PhD.
Projekt AZV financovaný MZ: The impact of controlled physical activity on imbalance of autonomic nervous system, immune system and reduced cardiorespiratory fitness in cancer patients after adjuvant chemotherapy". (člen výzkumného týmu)
doc. PhDr. Martin Jelínek, PhD.
Mgr. Helena Klimusová, PhD.
PhDr. Zuzana Slováčková, PhD.
Doc. PhDr. Lubomír Vašina, CSc.
Spolupracovníci
PhDr. Zuzana Michálková, Ph.D. – I. Neurologická klinika FNUSA
MUDr. Martin Třetina – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie
Charles Martin - Krumm, Ph.D. – École de Psychologues Praticiens de Paris - Institut Catholique de Paris
Laurence Kern, Ph.D. – l´Université Paris Nanterre