Výstava - Mihajlo Rostohar

10. listopadu 2018

VÝSTAVA

 

Mihajlo Rostohar (1. červen 1878–5. srpen 1966)

filozof, experimentální psycholog, pedagog, kritický myslitel

 

MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA

  1. listopad 2018‒1. únor 2019

 

Výstava představuje velkého Slovince, význačného psychologa, rodáka z Krška, spoluzakladatele Univerzity v Lublani a zakladatele kateder psychologie na Filozofických fakultách Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity v Lublani.

 

Výstava je rozdělena do celků, v nichž jsou představeny:

  • Rostoharova životní dráha,
  • jeho publicistická činnost, která je dodatečně, a ještě podrobněji představena i v knize Filozofické fakulty MU,
  • činnosti spojené s Univerzitou v Lublani,
  • odborná činnost (prezentace prof. dr. Marko Polič),
  • a dnešní pohled na Rostohara, respektive odezvy na něj po smrti roku 1966.

Výstava je doplněna o přístroje, které v laboratoři používal i dr. Rostohar. Výběr materiálů a prezentační texty připravil Dr. Dalibor Vobořil.

 

Mihajla Rostohara vedla životní dráha z rodné vsi Brege do Krška, a poté do Lublaně a Kranje, kde roku 1901 maturoval. V letech 1904–1905 navštěvoval jako student vídeňské univerzity přednášky na univerzitě ve Štýrském Hradci, kam ho přilákala laboratoř experimentální psychologie. Po dosažení titulu doktor filozofie pokračoval ve výzkumné a akademické kariéře pod mentorstvím Tomáše Masaryka na Karlově univerzitě v Praze, kde se roku 1911 také habilitoval.

Činnost Mihajla Rostohara v prvních dvou desetiletích 20. století se vyznačuje i snahami o založení Univerzity v Lublani. Jasně vyjádřená politická stanoviska a nekompromisní vztah ke klíčovým společenským a univerzitním otázkám vedly ke konfliktům, které způsobily, že Rostohar srpna 1919 nebyl mezi prvními jmenovanými profesory univerzity. Proto se vrátil do Prahy a pokračoval tam v akademické kariéře, roku 1921 byl pozván na nově založenou Masarykovu univerzitu v Brně, kde přednášel do německé okupace Čech a Moravy.

Během druhé světové války se vrátil do Slovinska a aktivně spolupracoval s odbojem.

Po konci války se však znovu vrátil do Brna, které byl donucen po komplikacích při rezoluci Informbyra opustit.  Jako sedmdesátiletý obsadil roku 1949 místo profesora psychologie na katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity v Lublani. Z jeho podnětu byla roku 1950 založena katedra psychologie. Mimořádně pracovitý Rostohar v letech do odchodu do penze (1958) přednášel, vedl institut, hojně odborně pomáhal také rozvíjející se síti odborných poraden a psal.

Životní dráhu, která se čte jako román, ukončil prof. dr. Mihajlo Rostohar ve svém domě na Goleku a pochován je na hřbitově v Kršku.

 

 

Dr. Marko Polič z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity v Lublani v textu, v němž představil Rostoharovu činnost z odborného hlediska, uvedl: »Nebál se polemik ani ve vědě, ani v politice. Byl komplexní osobností a psychologii i své době, kterou zdaleka přesahoval, vtiskl nesmazatelnou pečeť.«

 

Na výstavě je prof. dr. Mihajlo Rostohar představen reprodukcemi vybraných materiálů Archivu Masarykovy univerzity v Brně a Historického archivu a muzea Univerzity v Lublani.

Výstavu doprovází katalog ve slovinském a v českém jazyku, který je dostupný na webové stránce Městského muzea Krško.

Grafický design výstavy je prací designérky Polony Zupančič, která i na této panelové prezentaci zachovala vizuální podobu první výstavy, jež je stále k zhlédnutí v Městském muzeu Krško.

Výstava je organizována ve spolupráci se Slovinskou asociací Jože Plečnik.

 

Dr. Helena Rožman, kurátorka

Sdílení článku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info