Ladislav Klíma a Thomas Mann

Centrum literárních a interkulturních studií
při Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU v Brně
ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně


zve na přednášku


Istvána Vöröse
Ladislav Klíma a Thomas Mann


konanou ve středu dne 11. 10. 2017 od 15:50 do 17:20
v posluchárně U 25 FF MU,
ul. Údolní 53, budova U1, druhé patro.

István Vörös, maďarský bohemista a překladatel z češtiny, si klade v přednášce řadu otázek. Zajímá ho, zda se lze Ladislavu Klímovi trochu víc přiblížit, když na to půjdeme přes Thomase Manna.


A lze se Ladislavu Klímovi vůbec přiblížit? Do takto zestručněné otázky se raději ani nepouštějme. Klíma je velký samotář, je jen sám pro sebe, adekvátní génius, jenž se uzavírá do vlastního světa a není v něm občan.
Lze se Thomasi Mannovi trochu víc přiblížit, když na to půjdeme přes Ladislava Klímu? Přiblížit se, ale komu? Němci? Čechovi? Maďarovi?
A lze se Thomasi Mannovi vůbec přiblížit? Do takto zestručněné otázky se radši ani nepouštějme. Mann je velký samotář, přestože se maskuje za společenského člověka, za svědomí, ba dokonce sebepoznání všech Němců, je jen sám pro sebe, skrývající se génius, který se uzavírá do vlastního světa a občan v něm přímo překypuje. Neboli uměle se k tomu nutí, scvrkává se, deformuje, přerůstá v občana. V Němce.
 
István Vörös (nar. 1964 v Budapešti) se věnuje překladu české poezie a prózy, literární kritice, vědě a historii, esejistice, próze a poezii. Působí jako vedoucí katedry češtiny Katolické univerzity Pétera Pázmánye v Budapešti. Do maďarštiny přeložil mj. texty Ivana Blatného, Vladimíra Holana (Mozartiana, 1993), Miroslava Holuba (Interferon čili O divadle, 1997), Petra Hrušky (Darmata, 2016), Jana Skácela, Michala Viewegha a Ivana Wernische. V češtině publikoval básnickou sbírku V okně spící (2008). V roce 2005 získal cenu Premia Bohemica. Žije v Budapešti.
 
Přednáška se uskuteční při příležitosti vydání knihy Co je ironická věda (Praha: Karolinum, 2017), v níž se István Vörös vydává k různým podobám české literatury ve dvacátém století a s nevšedně kritickým až ironickým - ovšem vždy osvěžujícím - pohledem se přes fikci dotýká témat českého národního mýtu či sebeklamu.